ARCHIV

"otevřeno"

Monarchistické hnutí existuje

V pondělí 6. ledna uspořádali monarchisté průvod Prahou. Toho, kdo je politicky dospělý, by to nemělo vyvést z míry: existují socialisté, nacionalisté, anarchisté, a právě tak tedy monarchisté. Nemusím s nimi souhlasit (a také nesouhlasím), ale měl bych vzít na vědomí, že sdružují lidi nejrůznějšího charakteru a druhu, kromě jiného lidi kulturní a inteligentní (Petr Placák, Adam Drda, Bedřich Karel, Ondřej Štindl, Svatopluk Karásek a další). Tito lidé se domnívají, že hra na monarchii by našemu malému státu lépe svědčila než hra na prezidentský režim. Uvádějí k tomu i své důvody.

Připadal jsem si proto jako v dobách minulých, když jsem četl, jak Lidové noviny vyrukovaly 11. ledna na monarchisty s ideologickým článkem Dušana Třeštíka ("Prezidentem bude král"). Třeštík nereaguje na argumenty monarchistů, ale na jejich "reakční" ideologické pozadí dané symboly: Thurn -Taxis, Konopiště, pražský arcibiskup, Edmund Stoiber a dokonce sám papež "Lupus XXII". Jsou to jistě mocné symboly, které monarchistům vymyslel, ale posuďme jejich oprávněnost. Dušan Třeštík píše: …něco kolem stovky lidí (měřeno počty signatářů různých manifestů) se - oháněje se Evropou - snaží o rozpuštění tohoto státu v nějaké nové Kakánii nebo vůbec o jeho zásadní proměnu…". Erudovaný historik, jímž Dušan Třeštík nepochybně je, by měl dokázat říci, jak chtějí tito zlotřilci rozpustit český stát, jak bude "nová Kakánie" uspořádána, a vůbec nahradit spílání konkrétními argumenty. To kupodivu neumí.

Nechci předvádět Dušanu Třeštíkovi, jak se má s monarchisty správně diskutovat. Je přece dospělý až dost. Avšak slušná diskuse na téma republika versus monarchie by mohla objasnit řadu nejasných věcí v našem životě. Na tomto místě bych se chtěl stručně zmínit pouze o jediné záležitosti, o časté argumentaci monarchistů, že v monarchii by nám bylo lépe, jinak řečeno "mít monarchii by bylo pro tento národ přínosem" (Svatopluk Karásek). Nebo: "Republika je jako neúplná rodina bez táty…spousta komunistických nešvarů tady přežívá. A společnost završená panovníkem má majestát, je to vyšší řád." (Milan Schelinger)

Je tedy myslím na místě upozornit, že všechny dnešní instituce našeho státu jsou zle poznamenány komunistickým režimem - zejména námi, lidmi, kteří v nich pracují a jsou plni postkomunistických zlozvyků. Nevím, proč by právě monarchie měla být výjimkou, nedovedu si představit, že by stála jakožto čistá autorita nad nehodnotnou a nestabilní společností. Ale dovedu si představit kupříkladu skandál, až by se zjistilo, že králův bratranec zastavil v Monaku Karlštejn nebo že klenoty ve svatováclavské koruně někdo nahradil zručně vybroušenými falsifikáty. Mohu jistě v takových představách pokračovat, ale předem uznávám, že jsou to pouhé představy.

Jenomže úvahy monarchistů, jak by monarchie "mohla napravit to, co tady zpřetrhal a zlikvidoval komunismus" (Adam Drda), jsou také jen pouhým sněním. A to sněním o to nereálnějším, že naši předchůdci ustavili v roce 1918 český stát jako republiku a že se český stát v zákrutech dějin stále znovu objevuje a obnovuje jako republika. Naposledy se česká republika obnovila v roce 1989. Jistě nedá příliš velkou práci přijít na přečetné vady, které zdědila po několika desetiletích autoritativních režimů. Chceme-li, aby se tento stát vylepšoval - což je vlastně nezbytné -, nemůžeme to v praxi dělat jinak než republiku chránit a "opravovat". Tradice republiky v Česku není příliš dlouhá, ale je velmi silná.

EM