ARCHIV

"otevřeno"

Bude občanská válka kvůli nájemnému?

Více než prekérní situace, kolem nájemného, které bylo až dosud regulované, je dobře známa. Vlastníci domů by mohli konečně po letech zvýšit nájemné, a nájemníci, kteří dosud platili mírné nájemné, by se mohli připravit na to, že jejich činže vzroste několikanásobně - pro mnohé z nich neúnosně. V médiích se v souladu s vládním zmražením nájemného na tři měsíce zdůrazňuje, že tomu tak opravdu je, ale na druhé straně, že situace vlastníků domů je neméně špatná. Někteří pozorovatelé tvrdí, že vláda postupuje správně, jiní to popírají.

Ti kteří s postupem vlády souhlasí, nemají pravdu. Vláda nepostupuje správným směrem, protože to v této situaci, připomínající gordický uzel, není možné. Teď tedy zabránila katastrofě mnoha domácností s dosud regulovaným nájemným a ublížila vlastníkům domů. Mohla to udělat i opačně, ale to by bylo taky špatné řešení. Někde se stala chyba, ale v čem?

Řekněme raději kdy. V době, kdy existovalo několik alternativ na postupnou deregulaci nájemného a vše záleželo na schopnosti vlády, jak brzy a jak dobře věc vyřídí. To tedy bylo v době Klausových vlád. Václav Klaus a spolu s ním celá vláda byli plni populismu a dobře věděli - i když situace byla nesrovnatelná s dnešní -, že kterákoli ze zmíněných alternativ se neobejde bez hněvu určitých sociálních skupin. Báli se, že přijdou o preference a celou věc odkládali, ostatně podobně jako další významné záležitosti. Obdobným způsobem odkládali jednání se zástupci sudetských Němců (odmítali je) a dovedli česko-sudetoněmecké vztahy tak daleko, že i tato záležitost se zdá neřešitelná.

Toto porovnání s česko-sudetoněmeckými vztahy je důležité, protože Klausovy vlády s odkládací taktikou jen začaly, vlády, které přišly po nich, zejména Zemanova, v této politice pokračovaly, a tak jsme s nájemným tam, kde dnes jsme. Vytýkat Špidlově vládě, že zvolila špatné řešení v době, kdy dobré neexistuje, není fair.

Není těžké představit si, jak se za ta dlouhá léta mohla připravit a začít uskutečňovat deregulace nájemného. Obtížnější je představa, k jakým sociálněpsychickým důsledkům vedla nečinnost pražských vlád v této oblasti. Vždyť vlastníci domů, jak je vidět z jejich nynějších veřejných vystoupení, upřímně nenávidí své nájemníky a nájemníci zase nenávidí vlastníky domů. Není to u nás hromadná nenávist jediná, jsou další, vnitřní i mezinárodní. Celkově vysoká hladina nenávisti je asi jedním z příznaků postkomunistické společnosti.

Ostatně jde i mnohem přízemnější důsledky než sociálně psychologické. Desítky zlomených rukou a nohou na neposypaných chodnících jsou důsledky zdravotní. Kdo jiný by se o chodníky měl starat než vlastníci domů, jenomže… Může to za daného stavu věcí někdo od nich vážně chtít?

Zní to velmi přízemně, ale - deregulace nájemného pospíchá také proto, abychom si zbytečně nelámali ruce a nohy. Takže i z toho důvodu jsem zvědav, jak Špidlova vláda s touto patálií poradí.

EM