ARCHIVVyhráli jsme!Zdá se, že Lidovým novinám z úterý 24. září přišlo až překvapivě vhod volební vítězství rudo-zelené koalice v Německu. V hlavním komentáři Daniel Kaiser sice uznává, že bilance čtyřletého vládnutí dosavadní koalice není ani zdaleka "jednoznačná", nicméně oceňuje, že na rozdíl od prkenně vystupujícího Stoibera předáci rudo-zelené koalice "se prostě chovají jako moderní chlápci, kteří neznají žádné tabu". Hlavně však zdůrazňuje to, co mocně ocení naše ministerstvo zahraničí: "Kdo kdy slyšel jeho /pozn.: Stoiberovy/ protičeské tirády na Sudetoněmeckých dnech, těžko uvěří tomu, že kampaň na obranu národních zájmů v podání ODS byla kompletně postavena na vodě. (…) Není pochyb o tom, že ODS (a samozřejmě i ČSSD) letos na jaře německého strašáka zbytečně nafukovala. Úplně vymyšlený ale nebyl. Kdyby se Stoiber přesunul z Mnichova do Berlína, pražská kavárna by se asi nestačila divit." Tak. Jenže Stoiber se do Berlína stěhovat nebude, a je tedy otázka, proč v této souvislosti Daniel Kaiser podniká chvalozpěv na obludný šovinismus ODS. Zvláště když Edmund Stoiber zůstane v Mnichově evidentně proto, že těsně před volbami sociální demokraté apelovali "na nízké dlouhodobě zakódované pudy antiamerikanismu" (Zbyněk Petráček v LN 22. září; pudy antisemitismu, o nichž p. Petráček také hovoří, ponechme zatím stranou). Těžko popřít že jsou zakódovány jak v jisté části německé veřejnosti, tak v nezanedbatelné části veřejnosti evropské. To, že právě na pudy antiamerikanismu kancléř Schröder před německými volbami apeloval, je trapné nejen morálně, ale i politicky. Kancléř však má u nás zastání. V onom čísle Lidových novin, o němž hovoříme, sám Petr Fischer napadl kritiku Zbyňka Petráčka, že jde o "předsudky, čili předem připravené interpretace, v nichž je mnohem více patrný vliv ideologie nežli pokus o komentář z kritického odstupu" (P.F., "USA a Izrael: předem Nedotknutelní"). Kritice Spojených států nelze vetknout "nálepku antiamerikanismu jenom proto, že si někdo dovolil kritizovat Ameriku v tažení proti terorismu…" To, co uvádí Petr Fischer, by jistě bylo oprávněné, kdyby Zbyněk Petráček osočil německý národ, celou německou společnost,. Ale nic takového ani slůvkem nenaznačil. Pokud jde o jednotlivce, jde o cosi úplně jiného. Že také v Německu jsou mezi určitými lidmi "dlouhodobě zakódované pudy antiamerikanismu" - chce o tom někdo pochybovat? Ovšem, německé volby ukázaly i druhou stránku věci. Píšu o ní v závěru svého komentáře k německým volbám (ten Lidové noviny neotiskly): "V Německu …značná část německých voličů dala najevo, že s pacifistickým protiamerickým populismem nesouhlasí. O tom výmluvně svědčí značný počet hlasů pro Edmunda Stoibera. A tak tedy k něčemu německé volby přece jen byly dobré…" A nyní pár slov k druhé, opoziční straně mince, k předvolební aféře místopředsedy FDP Möllemana. Ten posléze odstoupil, když jeho protiizraelské a protižidovské výroky evidentně způsobily propad strany ve volbách (a nepřímo také prohru celé opozice). Vznáší-li v souvislosti s tím Petr Fischer námitky proti nálepce antisemitismu pro každého, kdo nesouhlasí s politikou izraelského státu, má jistě pravdu. Ale posuďme vlastní minulost a současnost, abychom mohli vidět komplexy německé společnosti pramenící z holocaustu v ostřejším světle. Češi ublížili sudetským Němcům méně než nacisté židům. Ale i tak jsme jim vyhnáním ublížili dost. A tak by se slušelo, aby si přečetní čeští autoři kritizující sudetské Němce byli těchto národních vin vědomi. Bylo by to, pravda, jakési omezení, ale těch omezení máme tolik, že právě toto by nám bylo ke cti: o obětech bezpráví se má hovořit hlavně jako o obětech bezpráví. Jenže je to těžké v zemi, kde jsou tak hluboce (a široce) zakódovány pudy antisudetoněmectví. Jak by bylo možné, aby se s podobnými problémy v ještě těžší formě - mimo jiné s antisemitismem hluboce zakódovaným v myslích mnoha jedinců - nemuseli vyrovnávat v Německu? V těchto volbách se tedy projevily také tyto komplexy a my bychom k nim měli umět přistupovat s vědomím, že jde o věci sociálně značně citlivé. Námitky proti hluboce zakódovaným pudům antisemitismu nám nepomohou. Naopak, bylo by zapotřebí připomenout celé Evropě, že jde také o její záležitost; židovský stát je součást její civilizace - přestože proti němu podporuje Palestince. Ale to už je jiný problém. Emanuel Mandler
|