26.3.-31.3. 2001

ARCHIV

Za Méďou Béďou (nekrolog)

Méďa Béďa odešel! To je ovšem nadsázka, hodná Járy da Cimrmana. Méďa Béďa je, jako všichni hrdinové akčních seriálů minulosti a přítomnosti, od Parsifala po Ramba, věčný. Aspoň bych mu to přál. Zemřel jen jeden z tvůrců seriálu, William Hanna. O panu Hannovi toho mnoho nevím, ale myslím, že si zaslouží z naší strany jistou vděčnost. Chtěl bych zmínit především zásluhy hrdinného medvěda o demaskování bolševického pohádkového podsvětí.

Český pohádkový svět padesátých, šedesáýtch, sedmdesátých a osmdesátých let (tj. doby, kdy jsme byli ruskou kolonií) obývali nejrůznější vyvrhelové a příšery: všechny ty obludy byly našim dětem prezentovány se znaménkem plus: od poetických zombíků, oživených řvavou stařeckou fistulí Jiřiny Bohdalové, přes poctivé zloděje rumcajsovského ražení až po Krakonoše, vnášejícího třídní boj a třídní spravedlnost do odjakživa českých Krkonoš, kde cizák Němec hrál pouze potupnou roli vždy ponižovaného vykořisťovatele. Český pohádkový svět byl v duchu Zdeňka Nejedlého obohacen o takovou dávku vlasteneckého a třídního vědomí, jaké bychom v opravdu lidových pohádkách, třeba jak je zapsal Karel Jaromír Erben, určitě nenašli. Do tohoto panoptika vstoupila díky ČST koncem šedesátých let, pokud se dobře pamatuji už po ruské invazi, postavička všetečného, poněkud vychcaného a přitom dobrácky obtroublého medvěda, jehož životním krédem bylo socialistické "bohatým brát a sobě chudému dávat" - a většinou přitom po zásluze dostal přes čenich. Sledoval jsem tenkrát jeho dobrodružství pravidelně a bylo mi líto, že je mi už skoro třicet a že mne v dětství spoluutvářely nechutné pohádkové slátaniny českého stalinismu (Pyšná princezna ad.). Medvěd působil v říši českých bolševických pohádek jako cizí element. S rozpukem normalizace se přemístil do trezoru a (s výjimkou jednoho celovečerního filmu) tam setrval až do převratu.

Závidím svým dětem, které se mnou tenkrát na konci šedesátých let seriál sledovaly: dozvěděly se, jak vypadá normální pohádka.